Cesty osudu jsou nevyzpytatelné
Nejhorší je, když vám kůň do života vstoupí nečekaně a bez varování.
"...další herku už prostě nechci...je jich tady moc...další kůň do maštale už opravdu jen přes mou za-nohu-kolbištěm-smýkanou mrtvolu.... "
Člověk míní, osud mění.
...
A stála tam. Zkažená, zaštycovaná, zhnusená, strašlivě jezdecky dodrbaná, jestli někdy šel kůň zkurvit totálně na ultimo, tak to byla tahle kobyla.
...že neskáče a.že její dosavadní parkurová kariéra jela sloupečkem "trojí neposlušnost...trojí neposlušnost...trojí neposlušnost..." jak přes kopírák bez jediného světlejšího momentu jsem věděla, když jsme na sebe koukaly, dodnes nevím, která z nás vypadala rozpačitěji. Ale tak jako pohladila jsem ji.
....
"...bože můj, co s ní budu dělat?"
trenér: "...tu někdo někdy musel teda pořádně položit do oxeru...." :-(
nebo : "...Lído, tohle není a nikdy nebude kůň pro amatéra....ta tak pod hodně zkušeným jezdcem, a ani tak to nikdy nebude 100 % ..."
"...a navíc to prostě ani není kůň pro holku, tohle je obrovskej, silovej, mohutnej kůň, to je na ježdění tak pro chlapa ..."
"...kde jste to proboha vyhrabali?"
....
Někdy milovaní osudoví koně přicházejí do života jezdce tak, že je zpočátku vůbec nechce.
Přecenila jsem se.
Nemám na ni.
Nechci takovýho koně.
Nesedli jsme si.
Není to moje krevní skupina.
Neujezdím to....
Nedávám to.
Nemám z toho radost.
Mám pocit vyhoření.
Bože (setři slzu, brečej jen psychicky labilní lidi. Zatímco ty NEJSEŠ labilní, ty jseš jen momentálně NESTABILNÍ :D)
Je to tak na panáka. (jenže jak se doprdele tímhle způsobem nestát notorem?)
......
Čím víc jste přesvědčení o tom, že TOHOHLE KONĚ FAKT NE (prodá se, ať se s ním trápí někdo jinej...) .... tím víc se vám pak vryje do srdce.
Nejste schopni říct, kdy se to stalo. Jak se to stalo. Ani proč se to stalo.
Jednoho krásnho podělaně sluníčkového dne prostě s hrůzou zjistíte, že toho koně máte rádi. 
Nejdřív "svým způsobem" (je to přece jen herka, a navíc jste ji NECHTĚLI, a navíc jsou s ní furt jen problémy), ..jenže čím dýl sentimentálně hladíte tu obrovskou lysinku musíte si přiznat, že vás dostala. Naprosto. Dočista. Očistec.
A tady příběh končí.
Miluju Tě Dianko, jak jen je jezdec schopen svého koně milovat, i když začátky s Tebou nebyly lehký, a jen pánbůh ví, že ono to nebylo lehký ani potom, a není to lehký ani teď ... ale ať sežeru svůj vlastní klobouk, jestl kecám, když teď řeknu, že jseš to nejlepší, co jsem kdy jezdila :-)
:-)