Erekce na slunci :-)
Sandra: "...já vím... ale erekce je lepší... určitě je to erekce... když se kůň chová jak kokot ..."
:D
Tak si tak cválám po louce, jdu diagonálou na přeskok... najednou CVAK! zkrat... ... sedím na zemi, kůň nade mnou. Pohled z očí do očí trval asi 4 vteřiny, pokus o vyrvání ramenního kloubu asi 6 vteřin... (otěž vcelku dlouho držena - ale jelikož kůň na všech čtyřech couve o dost rychleji než člověk na všech čtyřech - otěž nakonec přece jen vyrvána).
A tak se šimla historicky poprvé vrátila z vyjížďky do stáje bez jezdce.
Radka: "dofám že na ní nebudeš chtít přestat jezdit?"
já: "...naopak, teď se na ni teprve zaměřím..." (žádnej kůň ať si nepřeje zažít moment, kdy se na něho ZAMĚŘÍM).
Mara: "...nastane jí UPPDKV". :-))
Pro toho, kdo neví, co ta zkratka znamená, tak je to : úplně po píči až do konce vojny.
"...ty vole Lído...jak můžeš jezdit ve dvojích zimních rukavicích?"
"...no prostě jedině takhle mi není zima..."
"...no jo...ale vždyť pak nemůžeš mít v rukách žádnej cit...?"
"...a copak na vyjížďce potřebuju cit?"
" ... tak aspoň zachovat si hmat, když potřebuješ chytit otěž...."
"...jako třeba když kůň dělá bordel?"
"...no..třeba..."
"...ty hele, když ti jde o život, zjistíš, že hmat je velice dobře zachován i ve svářečských rukavicích..."
:-))
Situace: Zrzek vletí s mohutnýma hrbákama do dvora, bez jezdce, s otěžema přehozenýma přes hlavu...
Já (udýchaná) doběhnu na dvůr asi 3 minuty po něm.
Tam stojí moje máti, a Zrzečkovi otevírá box.
A protože vůbec nic neříká, a celá situace působí až nepřirozeně "normálně" (jak kdyby se to stávalo běžně, tohle se ale NESTÁVÁ BĚŽNĚ :D)
Abych prolomila divný ticho, říkám: "...lekla ses?"
Mamka: "... ty hele... ani ne... otěže rozšlapaný neměl... a pak jsem ho samozřejmě zkontrolovala..."
Já: "...myslela jsem, jestli ses nelekla, že se něco stalo..."
Mamka: "... dyť ti říkám, že jsem ho zkontrolovala...nohy, kopyta...hubu... a nikde zraněnej nebyl..."
Já: (smích) : "ale jestli ses nebála o mě??"
Mamka: (se dlouze zamyslí) : "...no... to mě nenapadlo ... vždyť jsi šla HNED za ním... "
Já: (mírně rozhozená, jako 3 minuty jsou dle mého názoru DOST na zneklidnění běžného milujícího rodiče) "...no dobře, a co bys dělala, kdybych se nevrátila?"
Mamka: (opět se dlouze zamyslí): "... asi bych ti zkusila zavolat na mobil..."
Já: "...a kdybych to nebrala?"
Mamka: "...tak bych počkala..."
Já: (úplně vyvedená z konceptu :D) : "....no a co kdybych se nevrátila ani za dvě hodiny...."
Mamka (zase se velmi dlouze zamyslí ): "...no...to bych tě asi šla hledat... ale...."
Já: "...ale co?"
Mamka (pohledí na svoje patnofle): "....ale to bych se musela přezout..." :D
Není nad to ztratit iluze nad vlastníma rodičema :D :D
Doufám, že momentální stav je jen dočasný, a že EREKCE na slunci nebudou pokračovat i dál. Jinak si budu muset zřídit novou a daleko propracovanější úrazovou pojistku :-)